Regīna Ezera
| Regīna Ezeraová | |
|---|---|
| Narození | 20. prosince 1930 Riga |
| Úmrtí | 11. června 2002 (ve věku 71 let) Ķegums |
| Místo pohřbení | Ķegumský hřbitov |
| Povolání | spisovatelka a básnířka |
| Alma mater | Lotyšská univerzita |
| Žánr | román a povídka |
| Významná díla | Zemdegas Dzilnas sila balāde |
| Ocenění | Řád tří hvězd Řád přátelství mezi národy Řád rudého praporu práce Řád čestného odznaku |
| Děti | Aija Vālodzeová |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Regīna Ezera (skutečným jménem Regīna Kindzule, rodné jméno Regīna Šamreto, 20. prosince 1930 – 11. června 2002) byla lotyšská spisovatelka, prozaička, esejistka, autorka mnoha uměleckých recenzí a rozhovorů. Pracovala také jako překladatelka a básnířka. Její díla obsahují dojmy snů, vizí, proud vědomí. Je považována za jednoho z nejdůležitějších autorů lotyšské psychologické prózy 20. století.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Regīna Ezera se narodila v Rize roku 1930 do rodiny tesaře Roberta Šamreta a jeho manželky Lucie. Její otec byl polsko-německého původu, zatímco matka pocházela z polsko-lotyšské rodiny, jejím mateřským jazykem byla polština.[1] Na konci druhé světové války, konkrétně roku 1944, odcestovala se svými rodiči do Německa a vrátila se až v říjnu 1945. Od roku 1950 studovala na Katedře žurnalistiky Lotyšské univerzity. V roce 1951 se vdala za Jēkabse Lasenberga, kterému porodila dvě dcery – Inese a Ilze.
Svého času pracovala pro noviny „Pionieris“ (1954–1957) a pro časopis „Bērnība“, ve kterém v roce 1955 také publikovala svou hru „Pat īkšķis“.[2] V roce 1958 se vdala za Česlava Kindzulu, se kterým měla dceru Aiju. V roce 1961 byla vydána její sbírka příběhů „Un ceļš vēl kūp“.
Zemřela 11. června 2002 ve svém venkovském domě v Briezi.[3]
Její dcera Aija Amoliņa je prozaičkou a překladatelkou.[4]
Překlady do češtiny[5][editovat | editovat zdroj]
Vasara bija tikai vienu dienu (Liesma,1974) - Léto dlouhé jeden den (1976, Lidové nakladatelství, přeložil Vojtěch Gaja)
Aka (1976) - Studna (1978, Svoboda, přeložil Vojtěch Gaja)
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Regīna Ezera na lotyšské Wikipedii.
- ↑ Es neziedēšu vairs nekad Maija Krekle, Mājas Viesis 2010. gada 3. decembrī
- ↑ «Regīna Ezera» Archivováno 24. 10. 2015 na Wayback Machine.. Apinis.lv. Skatīts: 2015. gada 1. aprīlī.
- ↑ Arhīvs / Diena. www.diena.lv [online]. [cit. 2019-12-22]. Dostupné online.
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie. www.mfa.gov.lv [online]. [cit. 2021-02-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-01-12.
